C                                F 
1. Studenej vítr honí sníh cestou zavátou, 
    G                                        C 
   stopy, jak nohy sloní, teď vidím před chatou 
                                         F 
   a tebe marně sháním, pod postel nahlížím, 
        G7                        C 
   kam ztratila ses, to já dobře vím. 
 
                             G 
R. To sám sněžnej muž se tu bral, 
                             C 
   to sám sněžnej muž si tě vzal, 
                                    F 
   tak tedy pozdravuj jeho ledovou sluj 
     G7                          C 
   a já si v klidu kotlík grogu dám. 
 
2. Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid 
   zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít 
   a nemusím se hádat a vynakládat um, 
   abych si moh dát tajně malej rum. 
R. 
 
3. Studenej vítr honí mraky, jak duchů sbor, 
   stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor 
   a můj bernardýn klímá, nijak tě neshání, 
   on má rád ticho a hodin tikání. 
R.