Nevěřil jsem tomu do chvíle než jsem tě spatřil,
bylo jak sen, stal jsem tam ve tvoji záři
a přal si aby ses nemusela hned do nebe vrátit
a zůstala tu semnou na zemi aspoň pár chvil
a moje přání asi slyšel bůh, nebo osud nebo co já vím,
kdo řekl zůstaň s ním, buď jeho můza
a tak posílám do všech stran moje dík za to že mi tě nechali a nevzali ti křídla,
díky za to že si stejná, pořád si ten anděl který jenom pro mě dejchá,
schováváš mě pod svý křídla když se kolem blejská,
pořád stojíš při mě i když je proti mě zlej zástup lidí co chtěj mě srazit do kolen vidět mě jak se vzdám, jenže ty mi dáváš sílu abych mohl vstát,
jsme jako skála a stát spolu budem dál i když nás budou dráždit mi dál budem se jim smát.
Jsi moje světlo ve tmě, díky tobě vím kam jít,
za ruku tě držím pevně ať se mi neztratíš,
díky že si tady semnou.
