D                          H            Em 
1. Když jsi tehdy přinesla na talířku křupky,
                        G                A
   musel jsem se zasmát tomu, co má být dál,
   D                                   H
   ta křupavá srdíčka a zapálená svíčka
      Em                  G                A          D
   mi prozradily, že zas nejde o víc než o zaběhaný rituál.

              G              C               D
R1: Tak to má být, a sklenku vína na dobrou noc,
               G              C           D
    k tomu pár vět o tom, jak vzácný jsem host,
              G             C                    Cm
    tak to má být, když tma nad městem převezme moc
              Hm    Em  Am  D       G
    a chce se žít, žít  víc než jen dost.

   D                        H           Em
2. Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
                               Cm           A
   dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
    D                                             H7
   a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo
        Em                   G     A               D
   a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.

                 G              C               D               
R2: To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
              G              C               D     
    to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
             G              C               Cm  
    to není fér, chtít jít, když je čas spát
                Hm    Em   Am D       G
    a chce se létat, létat i bez křídel.

    D                                     
3. Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla
   H
   osmička,
   Em                            Gm         A
   hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
            D                                     H
   a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
             Em                           A                 D
   a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.

               G              C               D
R1: Tak to má být, a sklenku vína na dobrou noc,
               G              C           D
    k tomu pár vět o tom, jak vzácný jsem host,
              G             C                    Cm
    tak to má být, když tma nad městem převezme moc
              Hm    Em  Am  D       G
    a chce se žít, žít  víc než jen dost.