Spát, nechte mě spát
spát, nechte nás spát
A až nás zítra světlo probudí
nenajdem nic tak jako včera
a budem starší
Bez potomků, bez stromů
každej den síly krátí
šance spálí, prázdno přináší
A jestli tenhle den je poslední
nezůstane po nás vůbec nic
A to mě straší
a stíhá v myšlenkách
zítra budem starší
pozítří na márách
vůbec nic a to mě děsí
nikdo mě neslyší
už zítra budem starší
a čas je nejvyšší
A běží dál, šance utíká
snad můžem činit líp
Než včera…
Jen pocit mít
že tu nejsi zbytečnej
když máš co dát
když víš, co s tím
Každej den žít
jako by byl konečnej
když usínáš
ať sám to víš
