Neusínej, ještě ti mám co říct
nezhasínej svět kolem nás
bez tebe je Země jen půlměsíc
jen popel z doteků řas
Zahalená do tmy ti zkouším psát
slova do vět neposkládám
být si jistá, že mě máš vážně rád
zatím vítr v dlaních mám
Zastav se stůj, já jsem osud tvůj
i když věříš v jeden malý kříž
zastav se stůj, jsi židle já stůl
někdo mezi náma staví zlatou mříž
nesmířím se s tím a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár
chyť pro mě do sítí hvězdy co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál
Neusínej, ještě mi máš co říct
nezhasínej svět kolem nás
bez tebe je Země jen půlměsíc
jen popel z doteků řas
Zastav se stůj, já jsem osud tvůj
i když věříš v jeden malý kříž
zastav se stůj, jsi židle já stůl
někdo mezi náma staví zlatou mříž
nesmířím se s tím a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár
chyť pro mě do sítí hvězdy co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál
Stojí za to chtít od sebe trochu víc
než pár němejch kouzel z vyslovených vět
už není cesty zpět, posté a naposled
vím, že jsi odešel ..
Zastav se stůj, já jsem osud tvůj
i když věříš v jeden malý kříž
zastav se stůj, jsi židle já stůl
někdo mezi náma staví zlatou mříž
nesmířím se s tím a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár
chyť pro mě do sítí hvězdy co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu ti zdá
