Poutníče pozor si dej, Když večer se na blatech stmívá, pár světel tmou na tě zírá. Al esu se vyhýbej, vždyť netušíš, co se v něm skrývá, zlý pocit tvou duši svírá. Slepí za přelude jdou, snad zatančí pro ně ta víla, žár v očích má, kdo se dívá. Z pasti už neutečou- dech pohltí bažiny síla, nářek a pláč z touhy zbývá. Láká nás půvabem a krásou, utečte - nevěřte jí. Svádí nás, však pod maskou tak krásnou upíří zuby cení. Nikdo už neobjeví ty, co zůstali jednu noc s ní. Kdo kouzlu propadne, táno už nevstane, navěky v močále spí. Nikdy se nevrátí k nám, kdo podlehne těm jejím hrám. Nejdřív ti zatančí, pak s tebou zatočí, ať už jsi pán nebo krám. Láká nás půvabem a krásou, utečte - nevěřte jí. Svádí nás, však pod maskou tak krásnou upíří zuby cení. Nikdo už neobjeví ty, co zůstali jednu noc s ní. Kdo kouzlu propadne, táno už nevstane, navěky v močále spí. Nikdy se nevrátí k nám, kdo podlehne těm jejím hrám. Nejdřív ti zatančí, pak s tebou zatočí, ať už jsi pán nebo krám. Nikdo už neobjeví ty, co zůstali jednu noc s ní. Kdo kouzlu propadne, táno už nevstane, navěky v močále spí. Nikdy se nevrátí k nám, kdo podlehne těm jejím hrám. Nejdřív ti zatančí, pak s tebou zatočí, ať už jsi pán nebo krám.