Je králík pokusný, a stříhá ušima,
je králík pokusný, však taky duši má
tu duši ušatou, tu duši pokusnou
a oči pláčí tmou, dokud neusnou.
Ty oči králičí, ty oči ušaté
ty oči vykřičí, že ho tak necháte
vy páni vědci, malýho králíka
kterýho z kůže už bolest vyslíká...
Dělejte pokusy, řežte ho na kusy
ať nikdo nezkusí tak jako on.
A kdo se pokusí řezat i pláč,
tichý pláč králičí, koho to nezničí...
Ať mi to přesně vylíčí...
a každou slzu zvlášť!
Je králík pokusný, a stříhá ušima,
je králík pokusný, však taky duši má
tu duši ušatou, tu duši pokusnou
a oči pláčí tmou, dokud neusnou...
