C F C F C
1. Jde po skosený trávě a jde tak, jak se to píše:
Dmi Gmi Dmi A Dmi Gmi Dmi
s větrem v zádech, s kytkou v hlavě, důstojně a tiše,
C F C G C G
a z polí slítají se ptáci a každej z nich jí věří,
F B F C F C
a ona se pak vrací a má v rukou jejich peří.
C F C F C
2. Je to můj člověk s hlavou v kříži, umírající v horku,
Dmi Gmi Dmi A Dmi Gmi Dmi
můj plakát na refýži i má socha u New Yorku,
C F C G C G
je to můj voják beze jména, i ten parník v ústí Něvy,
F B F C F C
je to jediná má žena, jenže ta, která to neví.
Ami Dmi Ami Dmi Ami
*: Místo k ní však mířím někam, kde je ten, co se tak vzteká,
B Es B F B F
že ta hrůza, kterou čekám, není ta, která mě čeká.
C F C F C
3. Ten můj pocit nemá hranic, ta má víra bez rezervy,
Dmi Gmi Dmi A Dmi Gmi Dmi
že už nezmůžu se na nic, ani na pevný nervy,
C F C G C G
natož na nějakou vílu, a že už nevím, o co kráčí,
F B F C F C
třeba nemám sílu, a třeba mi to stačí.
