Je tomu už desítky let, co tu to zlo bylo,
lidí, co se neposrali naštěstí pár zbylo.
Dáme hlavy dohromady, co chcem dobře víme,
my jsme přece hrdí Češi, my se nebojíme.
Mezitím co v Anglii se učí fráze nové,
ze dne na den se ze dvou z nich stávaj hrdinové.
A tak tenhle díl, pustíme si dneska,
jedinej je cíl, černá Mercedeska.
Ve chvíli, kdy vjíždí z kopce do zatáčky,
dokonalý plán, začíná mít háčky.
Málokdo teď tuší, co nás všechny čeká,
rána Prahu ruší, i když samopal se seká.
Krev se v nich teď vaří, plán se zatím daří,
na prvním místě, je odvaha a čest.
Zatím se vše tají, se smrtí počítají,
vztyčená hlava a zatnutá pěst.
Je to jako v hororu, ne jako v pohádce,
když zrovna stoupáš nahoru, objeví se zrádce.
Potom, co uběhne asi dvacet dní,
odehrává se ten díl poslední.
Republika se z hrdiny loučit nesměla,
kulka všechno ukončila v kryptě kostela.
Názory se rozcházejí ještě v dnešní době,
oni to však nedělali jenom kvůli sobě.
Krev se v nich teď vaří, plán se zatím daří,
na prvním místě, je odvaha a čest.
Zatím se vše tají, se smrtí počítají,
vztyčená hlava a zatnutá pěst.
Krev se v nich teď vaří, plán se zatím daří,
na prvním místě, je odvaha a čest.
Krev už se nevaří, nic už se netají,
plán se ale zdařil, hrdinové umírají.
Ale v očích národa hrdinové nikdy neumřou,
pro naši svobodu, prohráli s přesilou.
A tahle pochodeň musí hořet dál,
hrdost a oddanost, nikdo z nich se nebál.
