Přesně za minutu dvanáct, z Blaníka dírou v zemi,
jde rytíř bít se za nás a budem zachráněný.
Evropou mašírujem, říkaj nám: "Dyť jste malí!"
Co si tak pamatujem, z vysoka na nás srali.
My, z hory, všem vzkazujem, přijdem naposledy,
k vám zachránit celou zem - až budou všichni hnědý!
Spláchněte za sebou - (my přijdem),
teď se nám nechce hnout, možná, že až další den.
Spláchněte za sebou - (my přijdem),
teď se nám nechce hnout, vždyť co se může stát?
Co se tam těm šaškům může stát? Nikam nejdem.
Šiky reků od Blaníka, do boje by se vrhly,
něco mi ale říká, moc by se nepřetrhly.
Z obzoru mává bída, chcem žít jak prase v žitě,
ten rytíř odpovídá národní mentalitě.
Až přijde čas, pomůžem odklopíme stěny,
hleď všichni jsou už bohužel - v těch sračkách utopený!
Spláchněte za sebou - (my přijdem),
teď se nám nechce hnout, možná, že až další den.
Spláchněte za sebou - (my přijdem),
teď se nám nechce hnout, vždyť co se může stát?
Co se tam těm šaškům může stát? Nikam nejdem.
