Messa
Messa je italská doom metalová kapela pocházející z oblasti Bassano del Grappa v severní Itálii, která vznikla 1. ledna 2014. Čtveřici tvoří zpěvačka Sara Bianchin, kytarista Alberto Piccolo, basista a kytarista Marco Zanin a bubeník Rocco Toaldo. Zajímavostí je, že žádný z členů před vznikem kapely doom metal nehrál – Sara přicházela z punkového prostředí, Alberto byl bluesový kytarista, Marco se pohyboval v hard rocku a Rocco působil v black metalových kapelách. Právě tato různorodost hudebních kořenů se stala základním stavebním kamenem jejich charakteristického zvuku.
Svůj styl Messa označují vlastním výrazem „scarlet doom" (šarlatový doom), jenž v sobě slučuje doom metal s jazzem, bluesem, punkem, progresivním rockem, black metalem a dark ambientem. Debutové album Belfry z roku 2016 přitáhlo pozornost undergroundové scény svou drónovou atmosférou a okultními prvky, přičemž singl Babalon se stal virálně sdíleným a kapele otevřel dveře na mezinárodní pódia. Následné album Feast for Water z roku 2018 posunulo jejich zvuk do jazzových a atmosférických poloh a potvrdilo, že Messa nejsou kapelou, která by se opakovala.
Mezinárodní uznání kapelě přineslo vystoupení na prestižním festivalu Roadburn v roce 2019, kde předvedla rozšířenou sadu s hostem na saxofonu. Album Close z roku 2022 bylo obecně přijato jako jejich dosavadní vrchol – epický prog-doomový opus s prvky oudu a lidových nástrojů, který kapelu pevně zakotvil v popředí světové doom metalové scény.
Rok 2025 přinesl čtvrté řadové album The Spin, vydané 11. dubna u labelu Metal Blade Records. Jde o první nahrávku Messa pod hlavičkou tohoto uznávaného vydavatelství a zároveň o výrazný žánrový posun – tentokrát se kapela nechala inspirovat hudbou osmdesátých let, konkrétně raným goth rockem a dark wave. Za inspirační zdroje označili kapely jako Sisters of Mercy, Virgin Prunes, Killing Joke či Boy Harsher. Album bylo napsáno během šesti intenzivních týdnů v pětisté let staré vile poblíž jejich domovského města a nahráváno na třech různých místech.
The Spin sklidilo mimořádně kladné recenze světového tisku. Decibel Magazine ho označil za „sweeping statement" vyvažující doom a goth rock s jazzovými prvky, Deaf Forever pak album prohlásil za nejsilnější počin kapely a za definitivní potvrzení Messa jako jedné z nejpozoruhodnějších kapel současné éry. Na podzim 2025 kapela absolvovala rozsáhlé evropské turné jako přímá předkapela legendárních Paradise Lost.
Zpěvačka Sara Bianchin je považována za jednu z nejvýraznějších hlasových osobností současného doom metalu – její temný a éterický projev bývá přirovnáván k umělkyním jako Chelsea Wolfe nebo Myrkur. Messa si za více než dekádu existence vybudovaly pověst kapely neochotné ustoupit pohodlnému opakování osvědčených vzorců, díky čemuž každý jejich počin přináší nečekaný a vyzrálý vývoj jejich hudebního jazyka.