Helen Reddy
Helen Reddy, narozená jako Helen Maxine Reddy dne 25. října 1941 v Melbourne, byla australsko-americká zpěvačka, herečka, televizní moderátorka a aktivistka. Její kariéra začala již ve čtyřech letech, kdy vystupovala na australské vaudeville scéně. Reddy pocházela z rodiny s hlubokými kořeny v zábavním průmyslu, což velmi ovlivnilo její pozdější život. V roce 1966 vyhrála talentovou soutěž, což jí umožnilo vydat se do New Yorku, kde se pokusila o hudební kariéru, která však zpočátku nebyla úspěšná. Přesto se nevzdala a nakonec se přestěhovala do Los Angeles, kde začala nahrávat své první singly.
Během 70. let dosáhla Helen Reddy mezinárodního úspěchu, zejména ve Spojených státech. Umístila 15 singlů do top 40 žebříčku Billboard Hot 100, z toho šest do top 10 a tři dosáhly prvního místa. Jejím nejznámějším hitem se stala píseň I Am Woman, která se stala hymnou druhé vlny feminismu. Díky tomuto hitu a dalším úspěchům byla v roce 1974 na prvních American Music Awards oceněna jako nejoblíbenější pop/rocková umělkyně. Stala se také první Australankou, která moderovala hodinový týdenní pořad v hlavním vysílacím čase na americké televizní síti.
Po úspěšné kariéře ve 70. letech se její popularita začala v 80. letech zmenšovat, přestože její píseň I Can't Say Goodbye to You z roku 1981 byla jejím posledním hitem v USA. V té době se více věnovala herectví v muzikálech a nahrávání alb, než se v roce 2002 rozhodla ukončit živá vystoupení. Reddy se poté vrátila do Austrálie a získala titul v klinické hypnóze, čemuž se následně věnovala.
V roce 2011 se Helen Reddy vrátila k živému vystupování, inspirována pozitivním přijetím na oslavě narozenin své sestry. Její píseň I Am Woman zůstala významným kulturním symbolem a v roce 2025 byla zařazena do Národního registru nahrávek Kongresové knihovny. Reddy si získala pověst "královny popu 70. let" a její odkaz žije dál i po její smrti 29. září 2020.