Marný je putování k vrcholům 
když kořeny zarůstaj do bahna 
marná je šíleně jasná představa 
když v oku se odráží hrob 

Stojíme nad propastí 
jedna noha hnije v pasti 

Svůj popel vznášíš do hor 
abys ve svejch dlaních přines oheň 
osamělý vrcholy nabízej nejkratší cestu 
zastavení před smrtelným skokem 

Stojíme nad propastí 
jedna noha hnije v pasti 

Stvořil sis záhrobí do svýho žití 
tělo je ohořelej kmen napadenej snětí 
slzy sou chorobou 
slaným nánosem na srdci 

Stojíme nad propastí 
jedna noha hnije v pasti... 

Neohlížej se dozadu stojí tam temná minulost 
temno se vplížilo i do tvýho přítomna 
vrůstáš do skleněný mohyly jak kalnej 
zvěstovatel smrti 

Stojíme nad propastí 
jedna noha hnije v pasti