Marný je putování k vrcholům když kořeny zarůstaj do bahna marná je šíleně jasná představa když v oku se odráží hrob Stojíme nad propastí jedna noha hnije v pasti Svůj popel vznášíš do hor abys ve svejch dlaních přines oheň osamělý vrcholy nabízej nejkratší cestu zastavení před smrtelným skokem Stojíme nad propastí jedna noha hnije v pasti Stvořil sis záhrobí do svýho žití tělo je ohořelej kmen napadenej snětí slzy sou chorobou slaným nánosem na srdci Stojíme nad propastí jedna noha hnije v pasti... Neohlížej se dozadu stojí tam temná minulost temno se vplížilo i do tvýho přítomna vrůstáš do skleněný mohyly jak kalnej zvěstovatel smrti Stojíme nad propastí jedna noha hnije v pasti