siluety letících ptáků 
a tváře jako ojedinělé knihy 
udolí ticha, udolí chaosu

ve městě se opil
nepátrní detaily
vysokej dům na potější straně ulicí
kterej brání vyhledů
a výkladní skřině
dokonalejší než obraz
silueta nahoty
a okno, ktery zmizelo
a sklenice s vodou
jako by to unikalo 
o výkřiků a řečí
daleko
cos je stale daleko
nedaleko od mostního pobřeží
těžka kocovina stále trva
všechno prosral
před nekolika dny
a ona ztrátila sveho jedinehp diváka
vzdáleností de zvětšily
nikam nevychází
neexistuje na to lek
jako přízrák
zjevovalo se cosí a náhle unikalo
je to poha záminka
ví o tom
neviděl stromy, nebo trávu
neviděl
přezto jej pouští dovnítř
ze zvyku
prábvě jsem se probudíl
a nemám chut' na to odpovídát

tváře jako ojedinělé knihy 
udolí ticha, udolí chaosu
zvuky Babilonu
konec kruhů se nebliží
stojím stále na jeho počátku
dešt v pět hodin ráno
a kosočtverce vytetovány v srdcí
křeč
sejdeme se na koncí času, řekla
já jsem to místo však nenášel

siluety leticích ptaků
siluety leticích ptaků
siluety leticích ptaků
...
siluety leticích ptaků
siluety leticích ptaků
siluety leticích ptaků
siluety leticích ptaků
siluety ...
siluety ...
...