siluety letících ptáků a tváře jako ojedinělé knihy udolí ticha, udolí chaosu ve městě se opil nepátrní detaily vysokej dům na potější straně ulicí kterej brání vyhledů a výkladní skřině dokonalejší než obraz silueta nahoty a okno, ktery zmizelo a sklenice s vodou jako by to unikalo o výkřiků a řečí daleko cos je stale daleko nedaleko od mostního pobřeží těžka kocovina stále trva všechno prosral před nekolika dny a ona ztrátila sveho jedinehp diváka vzdáleností de zvětšily nikam nevychází neexistuje na to lek jako přízrák zjevovalo se cosí a náhle unikalo je to poha záminka ví o tom neviděl stromy, nebo trávu neviděl přezto jej pouští dovnítř ze zvyku prábvě jsem se probudíl a nemám chut' na to odpovídát tváře jako ojedinělé knihy udolí ticha, udolí chaosu zvuky Babilonu konec kruhů se nebliží stojím stále na jeho počátku dešt v pět hodin ráno a kosočtverce vytetovány v srdcí křeč sejdeme se na koncí času, řekla já jsem to místo však nenášel siluety leticích ptaků siluety leticích ptaků siluety leticích ptaků ... siluety leticích ptaků siluety leticích ptaků siluety leticích ptaků siluety leticích ptaků siluety ... siluety ... ...