Na řece citu a na svahu bezcitu odsoudil ses bejt Na řece citu a na svahu bezcitu špičkou čela tlučeš do papírovejch stěn Zvětralý skály hnijou dotekem jejich pevnost rozpadá se vprach Na řece citu a na svahu bezcitu valíš halucinační kameny do kopců bez vrcholu Hadi na obloze polykaj svý těla plechový slunce zakládá kolonii děsu Na řece citu a na svahu bezcitu tvoje přirozenost se zdeformovala v kal Letopočty bez souvislostí skřípou v uších v trhlině doutnaj stíny další zrod je výbuch krve Na řece citu a na svahu bezcitu přemejšlíš o obraně svý pevnosti o hybnym proudu možnosti bytí