Emi Emi/Es
1. Kdekdo o pravdě zpívá, a z koutku úst
Emi/D Emi/C#
mu pomalu uniká lež,
C D Emi
falešná hra na čistý tóny a ve hře pár falešnejch es,
Emi/Es
a jinej muziku vláčí jak markytánku
Emi/D Emi/C#
vzadu za vozem, za slávou dál,
C D Emi
jen pro ten dnešní den, jen pro jeden bál.
G D Ami Emi
R: A já nejsem snad sám, kdo hledá klíče k těm dveřím,
G D
co se otevřou, až začnem hrát
C H7 Emi
tak, jak zobák nám narost', jak kdo čemu věří.
2. Někde na schodech do nebe sedí ta parta,
popíjí a začne hrát
vždycky, když pozemská hvězdička ohlásí pád,
potom muzika krásná, až tají se dech,
po letech zazní zas tmou,
z pásku zašumí, a divná tíha jde do kolenou.
R:
R:
R: A já nejsem snad sám, kdo hledá klíče k těm dveřím,
co se otevřou, až začnem hrát
tak, jak zobák nám narost' ...
