Ulice šerá, kroky kolem, 
hlouček lidí – jinak samota, klid, 
oči hledí, zrcadel třpyt. 

Sami hledí do vrásek zdi, 
kritika, marnost života, 
přiškrcená svítilna, 
pohozenost života. 

Napadnout a znovu zabít, 
náhrobky cest a míst, 
poslední je na zdi vrásek, 
lucerna – možná vyjít zase. 

Žádné šero, náhrobků strach, 
ať už je konec na zdi jmen, 
zpřetrhat okovy spících model, 
medem nemluvit ve spásu žil, 
sny už jen hloupě nesnít, 
toulat se, a pak v klidu jen...