Ulice šerá, kroky kolem, hlouček lidí – jinak samota, klid, oči hledí, zrcadel třpyt. Sami hledí do vrásek zdi, kritika, marnost života, přiškrcená svítilna, pohozenost života. Napadnout a znovu zabít, náhrobky cest a míst, poslední je na zdi vrásek, lucerna – možná vyjít zase. Žádné šero, náhrobků strach, ať už je konec na zdi jmen, zpřetrhat okovy spících model, medem nemluvit ve spásu žil, sny už jen hloupě nesnít, toulat se, a pak v klidu jen...