Tenhleten příběh co vám teď zazpívám
se nestal ve Slaným ale o kousek dál
… bylo to v Budenicích kde stával zámek
ten tam je dodneška uprostřed lesíka
před lety nemohl přemoci spánek
právě toho zámku majetníka
Když nemoh´ usnout řek´ si že půjde ven
a že se projde tak vyšel na pavlač
tu náhle přišla bouře a on byl odnesen
když zmizel v mracích baronce zbyl jen pláč
To ještě netušila že chudák zaklet byl
v noci se zjevoval v parkovém lese
tak za ní chodil a stále ji prosil
o věčný klid že z toho měla deprese
Když to ženě pověděl jak ho má vysvobodit
šla z toho do mdlob´ - museli ji křísit…
Baronko paní moje musíte vystavěti podle cesty
ku kostelu svatého Izidora osm kapliček a ty
zase rozbořit na kámen rozebrati a písek a vodu z
malty od sebe odděliti teprve potom
dojde má duše spasení
Protože tohleto nemohla dokázat
tak dodnes straší tam zámecký pán
v četovém lesíku jak začlo se říkat
tomuhle parku o němž vám zpívám
A až tudy půjdete tak si naň vzpomeňte
v lesíku u zámku v noci zvěř plaší
a prej je neškodnej tak se ho nebojte
možná vám řekne důvod proč tady straší
Když totiž…
Pravnukové a pravnuci mých poddaných
zkuste prosím vás někdo vystavěti…
…má duše tak dojde spasení a já už
nebudu muset strašit – mě už to nebaví
