Na bráně velvarský kohout se otáčí jak vítr píská tak tancuje dolů se dívá do rytmu skotačí je trochu zrezlej vždyť dlouho už tu je Dříve prý kokrhal však jen tak tence prošel-li touto branou z blízkých Velvar host smál se té historce jak tvrdá vejce poslali když se stavěl pražský Karlův most Ať vichr vál anebo ne nespadnul nikdy nespadnul a nespadne Ať vichr vál anebo ne nespadnul nikdy nespadnul a nespadne Poslouchal zvony a kroky stráží a nářky z bídy a strach z morovejch ran a taky radost úsměvy z tváří Slaňáků z domů ulic bašt a bran A taky pozoroval náměstí s radnicí kde kdysi stávaly stráže přísné justice koš a kruh s řetězy a pranýř s trdlicí špalek a hranice pro čarodějnice Ať vichr vál anebo ne nespadnul nikdy nespadnul a nespadne Ať vichr vál anebo ne nespadnul nikdy nespadnul a nespadne Zažil pár století míru a válek a i když tam nahoře někdy hrozně zebe nadál se dívá a kouká do dálek přežil všechny generace a přežije i tebe Ať vichr vál anebo ne nespadnul nikdy nespadnul a nespadne Ať vichr vál anebo ne nespadnul nikdy nespadnul a nespadne