Byl tu za mnou architekt,
narychlo načmáral Tádž Mahal.
To bych nikdy nevěřil,
co všechno udělá člověk z čar.
Čaruj! A vyčaruj mi dům,
kde se nebudu bát,
kam se múzy mé slétnou.
Čaruj! A nakresli mi hned,
zahradu plnou sedmikrás,
které vykvetou - jednou.
Když odešel architekt,
já na stůl vyložil co dům dal.
Tak se na to podívej,
co se mnou udělá,
když jsem sám.
Když odešel architekt,
já na stůl nakreslil moře čar.
Tak se na mě podívej,
to jsem já, kapitán Celofán.
Čaruj! A vyčaruj mi dům,
kde se nebudu bát,
kam se múzy mé slétnou.
Čaruj! A nakresli mi hned,
zahradu plnou sedmikrás,
které vykvetou - jednou.
Čaruj! A vyčaruj mi dům,
kde se nebudu bát,
kam se múzy mé slétnou.
Čaruj! A nakresli mi hned,
zahradu plnou sedmikrás,
které vykvetou - jednou.
Čaruj! A nakresli mi dům,
kde se nebudu bát,
kam se múzy mé slétnou.
Čaruj! A nakresli mi svět,
tvořený z jednoduchých vět,
natřený jinou než černou.
