Zhasni světla, tma je dobrá, lesknou se v ní zuby a bělma. Zdá se mi poněkud zvláštní, že o tmě kolují zlé fámy, ona je nevinná. Mám s tou dámou vlastní romanci, i když klopýtám, stejně mě vyzve k tanci. Já se jí za to odvděčím tím, když budeme spolu, pozhasínám ještě o něco víc. Zhasni světla, tma je dobrá, lesknou se v ní zuby a bělma. I kdybych zhasnul všechny ohně světa, nemůžu ji vidět a tak si budu o ní snít. Zhasni světla, tma je dobrá, lesknou se v ní zuby a bělma. Ale povím vám o tom, že když je tma jako v ranci, po světle se mi vůbec nestýská. Mám s ní každonoční randevú, ale když se milujeme, vnímám její černou barvu. Spát půjdeme, až se rozední, nechám si o nás zdát, jak ležíme pod hvězdami. I kdybych zhasnul všechny ohně světa, nemůžu ji vidět a tak si budu o ní snít. Někdy je jako v pytli, největší pod svícnem. Hustá jak mlha, že můžeš ji nakrájet. Podobně jako žhavé hvězdy, je prostě vidět, jenom zhasni.