Zhasni světla, tma je dobrá, lesknou se v ní zuby a bělma.
 
Zdá se mi poněkud zvláštní, že o tmě kolují zlé fámy, ona je nevinná.
Mám s tou dámou vlastní romanci, i když klopýtám, stejně mě vyzve k tanci.
Já se jí za to odvděčím tím, když budeme spolu, pozhasínám ještě o něco víc.
 
Zhasni světla, tma je dobrá, lesknou se v ní zuby a bělma.
 
I kdybych zhasnul všechny ohně světa, nemůžu ji vidět a tak si budu o ní snít.
 
Zhasni světla, tma je dobrá, lesknou se v ní zuby a bělma.
 
Ale povím vám o tom, že když je tma jako v ranci, po světle se mi vůbec nestýská.
Mám s ní každonoční randevú, ale když se milujeme, vnímám její černou barvu.
Spát půjdeme, až se rozední, nechám si o nás zdát, jak ležíme pod hvězdami.
 
I kdybych zhasnul všechny ohně světa, nemůžu ji vidět a tak si budu o ní snít.
 
Někdy je jako v pytli, největší pod svícnem.
Hustá jak mlha, že můžeš ji nakrájet.
Podobně jako žhavé hvězdy,
je prostě vidět, jenom zhasni.