ANEŽKA Věřím, tedy padám, já padám do hlubin a nemám strach. Klesám s veškerou důvěrou a nezvoním na poplach. Když věříš v to co uvidíš, tím se šidíš o věčnost bezednou. Duše tvá zůstává, takže já sama musím padat tmou. Já padám ke dnu časů pro tu krásu, kterou oko nespatří. Hledám a ptám se nocí na zlý pocit, proč ti nebe nepatří. Kéž tě neztratím. JAN Neměj krásko strach. Počkám tam, kde pramen vytéká. Válečník přežívá v slavných legendách. ANEŽKA V legendách pohanských nikdo na mě nečeká. Byť měl krytá záda jen tak padat statečný muž se bál. Ač stejně jako Bůh mu věrný druh přece za zády stál. Věřím, tedy padám, já padám do hlubin nebytí. Klesám s veškerou důvěrou, že mne kdosi zachytí. Kéž tě neztratím, přepadá mě strach, abys našel, kde se pramen ukrývá. Nikdo tam nečeká ve tvých legendách. V báchorkách nevězí cesta pravdivá. Věřím, znamená padám, Janku.