AGNES:
   Temný stín tam v rohu stál.
   Hmm, sestra má se vdává.
   každý se ho trochu bál.
   každý si pozor dává.
   
   Z jeho očí cítím chlad,
   tenhle stín mohla bych milovat.
   On se smrtí je kamarád.
   To napsáno má v tváři.
   Nikdo ho tu nemá rád,
   že prý štěstí maří.
   
   Ani já nemůžu uvěřit,
   že právě s ním chci žít.
   Srdce mý hoří jasným plamenem,
   ty, kdo jsi bez viny, hoď kamenem
   po dívce, co ďábla miluje.
   
   Zkouším se marně s city prát,
   asi zasáhl mě černý šíp.
   To je ten, kdo se mi do snu vkrad,
   chci utéct s ním, snad mi bude líp.
   
   Proč mě Bůh touhle láskou, potrestal.
   Tak jak dřív radši bych žila dál.
   Asi to takhle musí být.