Štěpán:
Myslím si, že Krysař ji má moc rád.
Štěpánovka:
Ti dva se raději neměli znát.
Štěpán:
Neměl pryč vodcházet, bude mi scházet.
Měl jsem ho tak ňák rád.
Štěpánovka:
To se zase vytáhli.
Štěpán:
Ostrovani milí!
Štěpánovka:
I Krysaře natáhli!
Štěpán:
To dělaj každou chvíli.
Štěpánovka:
Myslím, že to přehnali a ďábla vyvolali.
Na jeho duši sáhli.
Štěpán:
My ponesem riziko!
Štěpánovka:
S nima jako vždycky.
Štěpán:
Nám hodí to na triko!
Štěpánovka:
To je nelogický.
Vždyť za to nemůžem!
Štěpán:
Flétna ublíží všem.
Oba:
Snad to zas ve zdraví přežijem!
Ale rány se nikdy lidem nevyhejbaj.
Náhody národy klidně vylidní.
Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá!
Než se voda zas uklidní!
Štěpán:
Kéž by se tak Krysař někde chtěl ztratit!
Štěpánovka:
Něco mi říká, že spíš chce se vrátit!
Štěpán:
Zkáza je blízká, už slyším jak píská.
Oba:
Životy chce naše zhatit.
Štěpán:
Ježišmarja!!!
Štěpánovka:
Vždyť je to vlastně tak jedno, co bude.
Tetička zubatá chytí tě všude.
Štěpán:
Já nechci teď odejit!
Na onen svět...
Štěpánovka a sbor:
Tam je klid.
Stejně jen prach z tebe zbude.
Rány se nikdy lidem nevyhejbaj.
Náhody národy klidně vylidní.
Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá.
Než se voda zas uklidní.
Krysař:
Buď zdráv, Štěpáne, a i tebe zdravím,
ženo rybářova.
Proč bych se měl takhle mstít,
rybáři, co vyhýbá se hřích.
Vrátil jsem se jenom rozloučit.
A jen strach vám vidím na očích.
Asi jsem přece jenom nějaká stvůra,
každý ustrnul, když ve dveřích jsem stál.
A když ze sna budí moje noční můra,
snad abych radši nešel (táhnul) dál.
