A: Stůj ty, co jen skrýváš tvář, tvůj hlas tě prozradí,
ty zajal's mou duši a srdce mi buší, když stojíš v pozadí.
Nejsi z tamtěch zástupů mužů spadlých z nebe,
co vždycky mě chtěli a jen nevěděli,
že čekám na tebe, na tebe.
K: Ty víš sama proč odcházím, proč skrývám svoji tvář,
jsem totiž nic, ne jsem možná víc než nic, jsem krysař.
Jdi domů a zapomeň a někdy se šťastně vdej,
moc divnej je svět, tak jdi pryč a hned, na mě nečekej.
A: I kdybys šel do pekla, já půjdu za tebou.
K: Ty nevíš, co říkáš.
A: Proč se mě zříkáš, vždyť dávám ti duši svou.
K: Má náruč zabíjí.
A: Smrt je má...
K: Vášeň opíjí...
A: Ztracená...
K: Toho jsem se bál...
A: Příbuzná ...
K: A tak se proklínám, že jsem tu zůstaval,
když jsem tě uviděl.
A: Klín můj si vem...
K: Zmizet jsem hned měl.
A: Kdy odejdem...
K: Až skončím práci svou...
A: Áááááá...
K: Připrav se na cestu trnitou, dalekou.
A: Až bouře nás zasnoubí, budem oba prokletí,
za svědka blesk, už nepoznáš stesk ve věčným obětí.
K: Až skončím své dílo buď připravena.
A: Přijdeš si pro mě?
K: Přijdu pro tebe!
