Sympaťák

Dalibor Janda

Jak noční vlak,
na pusté nádraží,
do jejich snů,
vjel najednou.

Tak osud rád,
past holkám nastraží,
nádhernou, mizernou,
důslednou.

R: Jo sympaťák,
   a pro ni noc i den,
   jen tak kam on,
   toužila jít.

Jo sympaťák,
co kouzlí s láskou žen,
refrén všech, kantilén,
třída tříd,
dlouho v ní, dlouho v ní,
bude znít.

Však jeho vlak,
neuměl dlouho stát,
na trati měl,
zastávek víc.

Tak odjel zas,
mít jinou holku rád,
nějak jí, nestačil,
sbohem říct.

R: Jo sympaťák,
   a pro ni noc i den,
   jen tak kam on,
   toužila jít.

Jo sympaťák,
co kouzlí s láskou žen,
refrén všech, kantilén,
třída tříd,
dlouho v ní, dlouho v ní,
bude znít.