Můžeš odejít.
Někdy váhám,
snad se mi jenom zdáš,
jsi moc krásná,
když vedle mě usínáš.
A co vlastně jsem já?
žádná sláva, žádný med,
nic ti nemůžu dát,
jen písní pár, nazpaměť.
Můžeš odejít,
ráno budu najednou sám,
můžeš odejít,
ničím tě nepřivolám.
Já nebudu jinej,
to dávno víš,
za to co ti dávám,
nic si nekoupíš.
Někdy divím se sám,
že zůstáváš, ztrácím klid,
čekám, že najdu jen,
prázdnou skříň, prázdný byt.
Můžeš odejít,
ráno budu najednou sám,
můžeš odejít,
ničím tě nepřivolám.
Můžu žít bez auta,
ale nemůžu žít bez lásky,
sám sobě si pořád,
kladu stejný otázky.
Jestli cítíš co já,
co já mám rád, ráda máš.
Jednou snad pochopím,
proč se mnou dál zůstáváš.
Můžeš odejít,
ráno budu najednou sám,
můžeš odejít,
ničím tě nepřivolám.
Můžeš odejít,
ráno budu najednou sám.
Můžeš odejít.
Můžeš odejít.
