Modřínů háj


  G                              C          G 
1. Je zimní den, sníh oblétá, jak tisíc bělásků. 
   G             C            G    D      G 
   I zem je bíle posetá, sníh padá do vlásků. 
   G                             C         G 
   Do vlasů té, co mi ujíždí, už sedá do saní. 
   G                  C                G    D      G 
   Její koník má krok hlemýždí, přesto mizí za strání. 
 
   G       D                 C             G 
R: Modřínů háj, modřínů háj, s bílou pokrývkou. 
   G       D                    C          G 
   Modřínů háj, modřínů háj, se dívá za dívkou. 
   G     D7                     C             G 
   On to ví, on to zná, jestli vrátí se sem k nám. 
   G                   D7           G 
   Modřínů háj, ten mi poví, kde ji mám. 
 
 
2. Ta cesta, kterou odjela, je dávno zavátá. 
   Snad je jen tak nesmělá,  proto zpátky nechvátá. 
   Láska má je bázlivá, má strach jen v závějích. 
   Zimy jdou let  přibývá,  už vlasy  mám jak sníh.