Už mě jenom zajímá, co uděláš,
Až přijde tvůj poslední den.
Snažíš se ze všech sil.
Touha po věčnosti bude znovu prokletí
Jako v dávných bájích
Pohrdáš svými předky,
Protože nepřinesli atomový věk jako ty.
Masová ohrožení, znásilnění a izolaci v podobě státu.
Oni učili své děti naslouchat hlasu zvířat,
A ty porcovat jejich maso.
Jednou jsi řekl, že jsi víc než zvíře,
Protože dokážeš zaznamenat svou historii,
Historii krve a zlata
Věřil ve svá zkurvená vítězství
Né pravda ani lež,
Pouze smrt, ke které ses teď tolik přiblížil.
Vím, že na mě sereš,
Ve své kanceláři nezemřeš v pokoji,
Tvé tělo budou držet naživu dokud to půjde
Tvá uměle vyživovaná hlava potom bude
Pozorovat své shrbené děti.
Ale pak přijdou jiní ,
Kteří znovu nezahlédnou spalující žár slunce
a znovu otevřou tvou knihu
a čas se začne znovu odpočítávat tak,
jako přichází den a noc.
