D A Jak je to dojemné být sámC jak je to smutné ve dvouG jak je to dávno zítraD A jak je to kruté milovatC jak je to prosté dýchatG jak je to vlastně doopravdyC je to rozčarování!Em je to ztracené?G tak rád bych věřil, že ještě neD A Všichni už ví jak to je aspoň v rámci jejich postrojeC všichni už ví jak to chodíG všichni už vědí kolik má den hodinD Všemu tak nějak chybí jiskraA všechno jsem viděl už nejmíň xkrátC všechno zní nějak vzdáleněG E v hrudi mě studí mé srdce z kameneA prázdné a ztracenéD A Měl jsem pocit, že už to všechno známC že už mě nic nepřekvapíG D že jen tak sedím a nevím co bych asi tak chtěl ještě prožít zaA C G E hřích že ani tenhle pocit že ani tenhle pocit už mě nepřekvapíD A Všichni už ví jak to je aspoň v rámci jejich postrojeC všichni už ví jak to chodíG všichni už vědí kolik má den hodinD Všemu tak nějak chybí jiskraA všechno jsem viděl už nejmíň xkrátC všechno zní nějak vzdáleněG E v hrudi mě studí mé srdce z kameneA prázdné a ztracenéC je to rozčarování!Em je to ztracené?G tak rád bych věřil, že ještě neD A Všichni už ví jak to je aspoň v rámci jejich postrojeC všichni už ví jak to chodíG všichni už vědí kolik má den hodinD Všemu tak nějak chybí jiskraA všechno jsem viděl už nejmíň xkrátC všechno zní nějak vzdáleněG E v hrudi mě studí mé srdce z kameneA prázdné a ztracené