Čarodějka Chvějka, která se touhou po vdávání chvěje
dosud prý nepotkala čaroděje Koloděje
ten žije v lesním podzemí – sám jako krtek
a dokonce ho neobjevil ani Václav Čtvrtek
a protože známe čarodějku chvějku i její spády
– byl by pokoj, kdybych je dal dohromady,
možná, že ani neví a mé rady si bude cenit
konečně: každý chlap se dřív nebo pozdějc chce ženit.

Potkal jsem ho v lese právě si nesl hřib
zasmál se: hm čarodějka Chvějka to není můj typ
ta řeč, kterou užívá když zaklíná
– mým uším divně zní vždyť je to čarodějština
jsem taky čaroděj a vyznám se ve všech tajích
– dobře vím, že žiju v českých krajích
tak místo hadů sbírám v lese dříví před zimou
a potom u kamen se bavím s kouzly s češtinou.

Například: jestliže mladá žena je mladice,
tak silná musí být silnice
když se brání – bránice, a když je rovná – rovnice
a jestliže mnoho soch je sousoší, pak tedy mnoho žen – soužení,
a to není všechno znám toho více,
ženský rod vzniká i koncovkou -ice.
od slova krab je to krabice,
z čepu je čepice, ze slepce – slepice,
z jalovce – jalovice, palce – palice,
ze slunečníku – slunečnice, z rovníku – rovnice,
poledník – polednice, ručník – ručnice,
oběžník – oběžnice a zimník – zimnice.

Jojo. málokdo se v tom vyzná jako já,
ženský rod vzniká i koncovkou -a.
kos – kosa, patron – patrona, rým – rýma,
Váh – váha, Nor – nora, lup – lupa,
kýl – kýla, vír – víra.

Když člověk přemýšlí, hned všechno jde
i třeba pohrát si s příponou -e.
Mandl – mandle, vůl – vůle, Brusel – brusle, datel - datle.
Řekl jsem: mluvíš jako učebnice,
jenomže koncovky nejsou jen E – A a ICE.

Což takhle rošťák a roštěnka?
chvíli přemýšlel, nabral sil
a pak mě lavinou slov zavalil:
kopr – kopretina, mandarin – mandarinka,
herec – herka, růženec – Růženka,
jedlík – jedle, orient – orientace.
Duch – duchna, stud – studna, pes – psina,
vdova po Norovi je ponorka, po četníkovi – početnice,
manželka kata je Katka a jejich děti kaťata.

A potom – málokdo má zdání o časování a skloňování.
Jablko, tyblko, onblko, myblko, vyblko, oniblko.
Fibych, Fibys, Fiby, Fibychom, Fibyste, Fiby,
zeměkoule, ztebekoule, zněhokoule,
znáskoule, zváskoule, znichkoule
město, tobě sto, jemu sto, nám sto, vám sto, jim sto.

A pokud ti to něco říká, v četině je i matematika.
Např: Netopýr je bruttopýr minus tarapýr,
stožár je dvěstěžár dělený dvěma,
nebo třicetižár krát dvě plus čtyřicetižár.
Stodola je dvacetidola na druhou mínus třistadola.
Třinec je osminec bez pětince,
a sedmikráska – polovina čtrnáctikrásky.

Hm, tak to by snad stačilo, víc už ti pro dnešek nepovím,
s těmi slovy se chystal zmizet za křovím.
V té chvíli zaslechl jsem z hlouby lesa cupy cupy dup
a čarodějka Chvějka stála tam co statný dub.
Povídá: čaroději Koloději, já nejsem tvůj typ
– čaruj si jak chceš, já to stejně umím líp.
Marně se pokoušít schovávat se za houštinou, 
teď si nepomůžeš ani tou češtinou.
Udělám [: hihichi uááá a další do sbírky :]