To radši budu dál mlátit prázdnou slámu, než abych dny přežvykoval jako vůl, jasně, že máš pravdu, že jen zase rozbiju si tlamu a časem budu mezi svými proti sobě sám jako červ na dně řásně v hřbetu mořský houby jak v plotě kůl jako novorozenec v keři šeříku Zase jen rozbiju si zuby o nepřesnou větu, že jsem se chlubil světu cizím peřím Že se moc vznáším jak Baron Prášil na vlastních koulích který visej z Foucaultova kyvadla Zem se mě snaží setřást jako býk pevně se zdržím za madla za hrdla lahví a ohbí úsměvů jen abych nebyl jen abych nebyl jako vy To radši budu dál mlátit prázdnou slámu, než abych dny přežvykoval jako vůl, jasně, že máš pravdu, že jen zase rozbiju si zuby, že jsem se moc chlubil cizím peřím toho, kdo stojí opodál a na koho ne z cela pevně věřím a stejně si jeho peří do srdce zabodám jako když zdobíš ikebanu ale já i kdybych chtěl tak stejně nepřestanu protože se bojím, zbabělej mám strach přežvykovat dny jak slámu a neztrácet se ve hvězdách :Tak radši držím noci pevně v bocích a v pase je lámu a jediný, co mě teď mrzí je, že tě zklamu a že ti jednou budu jedno a že to jednou bude brzy.: Nevím, proč je tělo často rychlejší než duše, i když je duše zkušenější a možná právě proto, možná právě proto, motám se ulicemi jak zbloudilý foton, snažím se dostat k jádru věci, ale ani tam už nejsi. Jak by to zpíval Novotňák - už přeci nejsme velcí nebo tak nějak, já nevím, mě šel spíš vždycky bohužel macatej patos než čerstvej závan ironie, ale co teď na tom, ať žije, ať žije proč si nepřipíjet černým škodolibým vínem, který se line z pípy jako rouno mě se to líbí, mě se to snad líbí dokola dělat stejný chyby? Alespoň v něčem neumět couvnout. Toulat se černým vyhnanstvím noci, který je daleko širší než Sibiř, dokola dělat stejný chyby, jasně, že máš ve všem pravdu i v tom, že se takhle jednou v noci ztratím, ale já musím zkusit tu noc přejít, musím v ní někde zpopelnit svou lásku, než se v mně zvrátí, než v chladném žáru dne sám zuhelnatím. :Že se moc vznáším jak Baron Prášil na vlastních koulích který visej z Foucaultova kyvadla Zem se mě snaží setřást jako býk pevně se zdržím za madla za hrdla lahví a ohbí úsměvů jako bych nebyl jako vy: A proč piješ ? Protože se stydím. A proč se stydíš, stydíš, stydíš? Protože piju,piju,piju. A proč piješ, piješ,piješ, piješ, piješ, piješ ? Protože se stydím, stydím, stydím, stydím, stydím, .. A proč se stydíš, stydíš, stydíš, stydíš,stydíš, stydíš, stydíš? Protože piju! Protože...