Chýlí se dlouhý den, jdu spát, za mříží mi zní ostnatý drát a já jsem sám jen s touhou svou, zas být s mou láskou vzdálenou. ®: Mříž má teď, zdá se, bude pouhým snem a já chci tvář mít zas na klíně tvém, řetěz poutá tělo, však duše má jak dřív noční tmou míří k vám. Až ráno v řadách budem stát, na právo, jenž umírá, se ptát, budu mít snad sílu přežít peklo dnů, přijde noc a s ní zas pár mých snů. ®: ...jak dřív noční tmou míří k vám...