"Dotýkáme se nebe, když saháme na lidské tělo." Novalis
Brány světa k mání hned
Jako kurtizány za měšec plný
Můžeme projít, ne se ohlížet
Ze stop jsou tůně, jež plní slzy
Znamení přes mlhu nelze spatřit
Luna po úplňku hvězdy pohřbila
Hledáme místa, kam můžeme patřit
Aby se k životu těla vrátila
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Jeho klenba nebe neskrývá
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Když Luna roste, i když ubývá
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Nelze se spokojit s pravdami hloupých
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Finistre neznačí Herkulovy sloupy
Brány světa k mání hned
Dejme volnost špatně zakotveným lodím
Oceán je hluboký nesmlouvavý svět
Vlny nesou štěstí protkané utrpením
I přes mlhu lze vytušit znamení
Křídla z pírek touhy skládají Ikarové
Není pout pevnějších, než je trápení
Nekrm supa předsudků, co do vnitřností klove!
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Jeho klenba nebe neskrývá
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Když Luna roste, i když ubývá
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Nelze se spokojit s pravdami hloupých
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Finistre neznačí Herkulovy sloupy
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Jeho klenba nebe neskrývá
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Když Luna roste, i když ubývá
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
S pravdami hloupých se nelze spokojit
Novalis řekl: "Tělo je chrám"
Za svitem Luny přání vyplatí se jít...
