Je to už víc než dvacet let
Co nosila mně na rukou
A já ji říkal má máma.
Pak přišli lokty rozbitý
A spousta dětskejch nemocí
Nespala vůbec po nocích
A zpívala mně píseň snů.
Až budeš hochu velikej
Mněj sílu řek a výšku hor
A lhát si nikdy nezvykej
Dodnes tě slyším, jak mi zpíváš, má mámo.
Stichli už ptáci ve větvých
A v lampě hoří modrej líh
Proč doma není má máma?
Čas jako voda utíká
Jednou ji odvez, buh ví kam
Černej vuz
A ja nechápal, proč zpívat mám
Ave Maria, Ave Maria.
Ja chtěl si hrá s ní trochu dýl
Kam stratila se má máma?
Já tolikrát bych jednou byl klukem,
co najde zase svou mámu.
Z vlasu ji voněl rozmarím
A v modrejch očích žádnej stín
Neměla nikdy má máma.
Pro mně vždy mala jenom smích
A v bíle skříni marcipán
A taky dlouhou řadu knih,
Ze kterých učila mně číst.
Svět má dvě tváře, hochu muj
Dobrou i zlou, to poznáš sám.
Ty rovně, jako modřín stuj
Ať s tebe jednou radost má, tvá mama.
Stichli už ptáci ve větvích
A v lampě hoří modrej líh
Proč doma není, má mama?
Já márně volám do tmy ven
A noc má opět ke dni blíž
Ozvěna z dálky vrací jen : Prach si a v prach se obrátíš.
Ave Maria, Ave Maria.
Tak rád, tak rád, tak rád.
Kde ji najít mám?
