Její dlaně jsou bílou květinou
co obětím květ otevírá
Otvírá naději bolestnou
když den se stínem uzavírá
A obzor zvedá
A lunu hledá
A neplakává

Jak včelí plást její ústa jsou
A plností radost poznává
Se sluncem bdí
a ranní rosou
Hlubokou
tůní
její oči jsou

Když obzor zvedá
A lunu hledá
A neplakává

Za krokem žen píseň touhy zní
Zní tajemství
vyznání čeká
Zní muži tím, čím je slunce žní
kosou a vínem
Horkým zráním a tiše říká
Jsem probuzená
Jsem milovaná
Jsem nalezená