Odvážná budu možná zítra.
A pak se všechno změní.
Ale zdálky skoro nic.

    
Jedl noc jako oplatku, zatímco ona si tu
minulou přehrála stokrát pozpátku
Prej je tak chytrá, že to šetří čas.
Ten nám ale, kámo, krade nejvíc pýcha v nás.

    
Někdo si nezaslouží, abys pro něj plakala
A někdo jo, jenže ten by to nedopustil
Někdo si nezaslouží, abys pro něj plakala
A někdo jo, jenže ten by to nedopustil

    
Bolí mě, když pláčeš, znáš mě
A tak se bojím mluvit o tom vážným, co vázne
To radši budu lhát sám sobě, že to zvládneme
A že všechno bude krásné, i když vím, že to jsou básně
Ale nejde šetřit slzama, který mi nepatří
Asi všechno, co stoupalo musí klesat níž
Lehčí dělat jako že nic, než tě nechat jít
Lehčí dělat jako že nic, než tě nechat žít

    
Někdo si nezaslouží, abys pro něj plakala
A někdo jo, jenže ten by to nedopustil
Někdo si nezaslouží, abys pro něj plakala
A někdo jo, jenže ten by to nedopustil

    
Hm, v pasti nic nevidíš ze shora
Tyhle slzy mi nepatří
A i pod nic může být nádhera
Tyhle slzy mi nepatří

    
Hm, v pasti nic nevidíš ze shora
Tyhle slzy mi nepatří
A i pod nic může být nádhera
Tyhle slzy mi nepatří