Kam ho cesty vedou, svůj sen si jede vzít
Žádný město, věže, banky a sex na ulicích
Všichni někam jedou, jen on sám teď nemá cíl
Stromy jsou jak pestrý vlajky, žádný lidi v krabicích.
Svou pohádku máje chtěl ve větru číst,
sám projíždět rájem - hájený ráj
od všech vzdálených míst
Černé růže blednou, jen mít tak jeho svět.
Své trny k nebi zvednou - jet s ním na první let.
V očích trochu pálí prach divokých cest
a za zády v dáli je zář už mrtvých měst.
Svou pohádku máje...
Jak teď zdá se dávno, už celý dlouhý čas
ten den ses krásně bála, vítr hrál si v nás.
Pak zakázanou bránou tě vidí v trávě jít,
náhle vážná ses mu zdála, má tě jako anděl
bílý skrýt - anděl bílý skrýt.
Černé růže blednou, mít tak jeho svět.
Své trny k nebi zvednou, jet s ním na první let.
V očích tak pálí prach divokých cest
a za zády v dáli je zář už mrtvých měst.
Svou pohádku máje...
