Letní ráno tři chlapce
vybízí na výlet.
Je tu první den prázdnin
a jim patří svět.
Den je vyprahlý a horký,
každý hledá si stín.
Tak se zchladíme chvíli
u jezera Coolfin.
Došli k jezerním břehům,
byl to úchvatný ráj,
když je potkal starý hajný,
který znal zdejší kraj.
Coolfin není na koupání,
slyšte výstrahu mou.
Tady chladné a zrádné
jezerní vody jsou.
Jenže Vilém už tam skočil,
plaval na druhý břeh.
Voda průzračná a chladná,
až tajil se mu dech.
Pak se náhle chlapcům ztratil
pod vodní hladinou.
Tam, kde chladné a zrádné
jezerní vody jsou.
Jeho sestře té noci
zdál se podivný sen.
Celá rozechvělá vstala,
vyšla za matkou ven.
Ve snu Vilém za mnou přišel,
chvíli stál ve dveřích,
a měl pohřební rubáš,
rubáš bílý jak sníh.
U břehů Coolfin vidíš
matku Viléma stát,
v bezmezném žalu plakat,
šedé vlasy si rvát.
Proč jen nechal jsi se zlákat
jezerní hladinou?
Tam, kde chladné a zrádné
jezerní vody jsou.
