1)Jsou někdy dny za svítání,
kdy v sobě důvod ptát se mám.
Právě když vrací se mi příběhy mí
o srdcích navždy vzdálených.

R:Možná je to tím víc,
že jsem sám,
když se ptám, jestli tobě scházím,
vracím se dál ve vzpomínkách
navždy s úsměvem svým.
Možná je to tím víc,
že jsem sám,
poznávám to kouzlo co čas vrátí,
ztrácím tě víc, nezískávám,
navždy s úsměvem svým.

2)Tím co mi brání v lítání,
dobrým i zlým je poznáním.
Zda jsou mi křídla lásky právem souzený,
ve hvězdách je tuží vepsaný.

R:Možná je to tím víc,
že jsem sám,
když se ptám, jestli tobě scházím,
vracím se dál ve vzpomínkách
navždy s úsměvem svým.
Možná je to tím víc,
že jsem sám,
poznávám to kouzlo co čas vrátí,
ztrácím tě víc, nezískávám,
navždy s úsměvem svým.

Právě když vrací se mi příběhy mí
o srdcích navždy vzdálených.

R:Možná je to tím víc,
že jsem sám,
když se ptám, jestli tobě scházím,
vracím se dál ve vzpomínkách
navždy s úsměvem svým.
Možná je to tím víc,
že jsem sám,
když se ptám, jestli tobě scházím,
vracím se dál ve vzpomínkách
navždy s úsměvem svým.

Možná je to tím víc,
že jsem sám,
poznávám to kouzlo co čas vrátí,
ztrácím tě víc, nezískávám,
navždy s úsměvem svým.