Budu tajemnou tmou co tě schová, malou ranní kapkou co prach smývá, budu stopa dálkou co tě volá, tichou náladou tvou, když se stmívá. Budu modravá zář jiskra tvá ta co ti zdobí tvář z očí sálá, budu půlnočním snem tiší hrou, když odpočíváš a spíš. Co zdá se ti, když jsi schoulená, když stín noci tvá ústa líbá, to já za tenkou stěnou hledám, pro nás svět co v dálkách sen skrývá. Jsem rád vlkodlakem, tvou nestvůrou, i strážce s něhou, vzácnou můžou, snad se brzy probudíš dál čas spánku nad ránem vyhrává. Budu simkartou tvou když ztracená, s tebou v dešti slabý signál hlídá, když se navracíš k ránu s touhou, když jsi rozverná se mnou.