Em         C            Em
1. Prázdné dny já dobře znám,
         D             Em
   jsem ve svém světě sám,
           C          Em
   věčná tma mě provází,
         D          C
   komu něco neschází?

           D           C
*: Každý má svá trápení,
          D          Em C Em D
   tohle nikdo nezmění.

2. Všechna rána stejná mám,
   nikdy slunce nevídám,
   stejně tvář mi opálí,
   oči slzy zakalí.
            D            C
*: Když uslyším kroky blíž,
           D         G
    cítím, že mě políbíš.

   G         D           Em            C
R: Jsi tak něžná, tuším, proč tě jen nesmím znát,
   G        D       F            C
   doteky poznávám, jak ústa chtěj se smát,
   ruku mi prosím dej, odveď mě někam dál,
   a být jen s tebou, to jsem si vždycky přál. H

3. Chtěl bych vidět očí pár,
   chtěl bych vidět slunce žár,
   jakou modrou nebe má,
   koho vlastně objímám?

**: A co vlasy, jaké jsou,
    snad mi štěstí přinesou?

R: Jsi tak něžná, tuším, ...
              G  D           Em   C
   Vždycky přál, být jen s tebou,
            G    D          F        C
   jsi tak něžná, odveď mě někam dál,
   vždycky přál, být jen s tebou,
   jsi tak něžná.