Ztrácíš se v žáru,
to já jsem Tvůj soud,
já jsem klíč od Tvých pout,
soudím bez taláru
ty, co chtějí odmítnout!
Znáš jádro sváru,
já žhavě chtěl kout, teď křič, než jak troud
tu shoříš bez poháru,
tak bolí klopýtnout!
Znám temná zákoutí,
kde se mísí pravda s lží,
kde za drobných pár
Ti šašek i král ze slin jed osuší.
Já znám temná zákoutí,
kde Tě vzkřísí, zrak zamlží
a za drobných pár
pošlou do spirál
jejich pravd a retuší.
Ztrácíš se v žáru,
podívej - dým
už stoupá, ty s ním,
nečekej na famfáru,
když lháři hrají prim!
Spoutána u stožáru,
sama jak stín,
Ty hloupá, Tvůj klín
Tě vhání do mých spárů,
Tvé "ne" - nejhorší z vin!
Znám temná zákoutí,
kde se mísí pravda s lží,
kde za drobných pár
Ti šašek i král ze slin jed osuší.
Já znám temná zákoutí,
kde Tě vzkřísí, zrak zamlží
a za drobných pár
pošlou do spirál
jejich pravd a retuší.
Tichem se ptáš,
nic neříkáš,
výčitky vzdálený.
Tichem se ptáš,
nenaříkáš
Tvý sny jsou spálený.
Znám temná zákoutí,
kde se mísí pravda s lží,
kde za drobných pár
Ti šašek i král ze slin jed osuší.
Já znám temná zákoutí,
kde Tě vzkřísí, zrak zamlží
a za drobných pár
pošlou do spirál
jejich pravd a retuší.
Znám temná zákoutí,
kde se mísí pravda s lží,
kde za drobných pár
Ti šašek i král ze slin jed osuší.
Já znám temná zákoutí,
kde Tě vzkřísí, zrak zamlží
a za drobných pár
pošlou do spirál
jejich pravd a retuší.
