Zástupy otroků, hlavy hrdě vztyčené,
ve jménu pokroku dál po zemi zničené
valí svou kouli z trusu, v žaludku knedlík, husu
a v lebce hroudu bláta ve tvaru mozku.

Hraje jim do kroku pop a techno, to se ví,
z vysokých nároků dobrovolně nesleví;
planetu jedinečnou, nádheru neskutečnou,
za trochu toho zlata promění v trosku.

R:
Pokrok je jen chimérou, bohatství je vlastně bída,
každý krok dopředu dnes je skokem zpět,
dnes je skokem zpět!
Aféra za aférou, jedno svinstvo druhé střádá,
hnis skrytý ve vředu otravuje svět,
otravuje svět!

Rychleji, rychleji konsumovat, vyrábět,
nemají naději, kdo chtěli by překážet;
kdo stojí, neobstojí, podlehne v lítém boji,
za zády konkurenci, uštvaně dýchá.

Divy se nedějí, spoléhají na rozum,
dej se k nim raději, vždyť je holý nerozum
nebrat a jenom dávat, každý chce vydělávat,
a tihle pomatenci ať už jsou zticha!

...mlčíme, už mlčíme, hrozně se vás bojíme,
přede všemi přísaháme, že už toho necháme!
Ale dneska ještě ne!

R: