Je to hruza, něskutečny děs,
za komanču stejně jako dnes,
neměni se tadyk skoro nic;
deme z krize do krize,
tym, co žeru penize,
radnica tu vyjde vtřic.
Počty nacku silně vzrustaji,
nazory se vubec nětaji,
provokuju svině čim dal vic;
policajt se usmiva
na fašistu u piva...
... každy rub ma ale lic:
zme tadyk eště my!
R:
Zme tu eště my, my, co zdravy rozum mame,
zme tu eště my, co svoju dušu něprodame,
zme tu eště my, my, co vaše hřichy zname,
my, co nedame vam spat!
Zme tu eště my, my robime furt to same,
zme tu eště my, do kotla uhla přikladame,
zme tu eště my, my vam dobru radu dame:
vy už začnite se kat,
nebo přide kat!
Z dalnice se chuju něposer,
do erbu si narvi buldozer
misto koňa, co tam řehta včil;
nic než zisky něvidi,
jak se starat o lidi,
primator se něučil.
Za kulturu kaj tady chceš iť?
Na Stodolni ulicu se zpiť!
Každy debil už v te ďuře byl;
gdo tam drogu někupil,
lehku babu nězbalil,
života si neužil...
... zme tadyk eště my!
R:
