Alextbh
Alextbh, vlastním jménem Alex Bong, je malajsijský zpěvák a hudební producent pocházející ze Sarawaku, konkrétně z města Bintulu. Narodil se v roce 1998 a v současnosti je mu kolem 26 let. S hudbou začal experimentovat už ve čtrnácti letech, kdy dostal od matky iPad a začal si hrát s aplikací GarageBand. Veškeré své dovednosti v oblasti produkce, mixování a masteringu se naučil autodidakticky prostřednictvím YouTube videí, ačkoliv má základy hry na klavír. Jeho umělecké jméno kombinuje jeho křestní jméno s internetovou zkratkou "tbh" (to be honest), což vystihuje jeho otevřený a upřímný přístup k tvorbě.
Jako otevřeně queer umělec působící v konzervativní zemi, kde homosexualita podléhá zákonným omezením, se alextbh stal jedním z prvních malajsijských LGBTQ+ popových hvězd, které se nebojí veřejně vyjadřovat ke své sexuální orientaci. Jeho hudba, která se pohybuje mezi minimalistickým R&B a dream popem, se věnuje především vztahům, rozchodům a zkušenostem s moderním randění v digitální éře. Přelomovým okamžikem v jeho kariéře se stal singl Stoop So Low z roku 2016, který napsal během pouhých dvou dnů a který dosáhl více než 20 milionů přehrání na Spotify. Píseň znamenala jeho přechod od elektronické taneční hudby k R&B žánru.
Alextbh vystupoval na významných festivalech po celé jihovýchodní Asii, včetně Good Vibes Festival v Malajsii a Laneway Festival v Singapuru. Otevíral koncerty pro mezinárodní hvězdy jako amerického zpěváka Khalida, britskou skupinu Clean Bandit nebo nizozemskou umělkyni Sevdalizu. Ačkoliv má amerického managera a je podepsán u amerického labelu, rozhodl se zůstat v Kuala Lumpuru a řídit svou kariéru na dálku, využívajíc moderní technologie k mezinárodní spolupráci. Na Spotify má v současnosti více než 60 000 měsíčních posluchačů.
V listopadu 2023 vydal své debutové album It's All Good prostřednictvím labelu EMPIRE. Album obsahuje deset skladeb napsaných během pandemie covidu-19 a představuje sonický posun směrem k sebevědomějšímu a nostalgickému pop-R&B zvuku. Sám alextbh ho popisuje jako "neúnavné hledání zdravého rozumu ve světě, který mi ho nemohl poskytnout" a jako soundtrack k zamilování se do života, přátel nebo někoho nového. Během lockdownu objevoval nové umělce na platformách jako Boiler Room a COLORS, což ho inspirovalo k experimentování s produkcí. Album obsahuje mimo jiné tracky Her, Heaven's Gate, A Hundred Lives a Never Enough, které se zabývají tématy identity, diskriminace a sebelásky.