Z noci málem je půl,
ležím s vůlí spát,
proč nejsi tu,
Bůh ví,
vidím život náš,
má nás myslím rád,
vím co ne a co přát si smím.
A co nemůžu mít,
o tom říkám snad,
co zbývá milý můj?
Ten, kdo s tebou chce být
musí umět sám,
tvůj způsob mít za svůj.
Já s tebou
byl na sáh od hvězd
dál s tebou,
jen s tebou chci dál vše nést.
Stěnou z panelů zní čísi soukromí,
čísi neskrývaný vzdech,
v tu chvíli hluchá chci být
a jen se ptám, co my,
jsme samý, samý spěch.
Jsem hotel,
jsem pro tebe tvá,
stále táž,
můj pokoj,
až přijdeš jsi vítán,
tady mě máš.
Z noci málem je půl,
ležím s vůlí spát,
proč nejsi tu,
Bůh ví,
vidím život náš,
má nás myslím rád,
vím co ne a co přát si smím.
Já s tebou
byl na sáh od hvězd
dál s tebou,
jen s tebou chci dál vše nést.
