Krátká a náhlá nevolnost
Musím se rozhodnout
Nesnesitelné sucho v ústech
Dlouhé a trpké jak chuť mladých plodů

Vodou ani vínem jej neporazíš
…a už to přichází…
Má pokožka se stahuje a rozpíná
Nenechává mé ruce klidnými

Zralé máky v horách Laosu
Přízrak s bílými vlasy - napůl člověk, napůl duch
Jako obraz bohyně s obnaženým poprsím
Náhrdelník ze zlatých makovic

Dívky začínají hrát na píšťaly
Jedna je krásná a nádherná
Druhá je svůdná a kouzelná
Třetí mě děsí a šeptá cosi do ucha
Čtvrtá mě líbá, ale chutná jak trnová koruna
Náhle se svléká do naha
Ta vize je tak skutečná
Dotýká se mne a hladí
Zavírám oči, je to jen sen?
Vím, že ne…

Nevím však, kam patří mé myšlenky
Vše vypadá tak jasně a zřetelně
Vše je tak jednoduché
Alespoň na chvíli

„Jako motýl deroucí se z kukly
Metamorfózou zpečetí svou podobu“

Na chvíli otevřít okno dokořán
Než se zase zavře
A trest za tohle odhodlání si vybere svou daň
To okno se zavírá
A uvnitř je už jen tma

Matko štěstí, matko osudu
Blyštící se ve sklenici vína