Den co den
Čeká na mě před domem
Pozdraví
Očima praví:
„Srdce ven!“
    
A čas se zastaví
Když jdeme spolu ulicí
A město netuší
Co vidí oči zářící
    
A tak jdem
Krok co krok, radost jak cvok
Za plotem 
S blaženým úsměvem
    
A čas se zastaví
Když procházíme zahradou
Nemluvíme, vidíme
Obrazy plující nad hlavou
    
Je to dávno
Co čekal před domem
Pozdravil
Očima pravil:
„Srdce ven!“