Za mým voknem seděj dva ptáci
už hodinu si něco povídaj
já vím že nehledaj žádnou práci,
jenom tak seděj a žvaněj,
to voni dovedou.

Seděj a koukaj se na ten tanec
a kroutěj hlavou nad tou nádherou
ať je to sýkora nebo brabec
život berou na lehkou váhu,
to voni dovedou.

R: Chtěl bych mít křídla jako maj voni,
   umět zvednout kotvu když příjde můj čas,
   navštívit stejný místa jako vloni
   a s klidem se vrátit medzi vás.

Já netuším co je v tý hlavě ptačí
nikdo mi z toho účty neskládá
a stejně vím že jím to úplně stačí,
život berou na lehkou váhu,
to voni dovedou.

R: